Výživová doporučení pro českou populaci

23. 06. 2013 | † 16. 01. 2014 | kód autora: K7B

 Ananasová dieta, Atkinsova diety,  bodová dieta, mléčná dieta, sacharidová dieta,...takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. A oproti všem dietám stojí napěchované regály supermarketů. Co si vybrat? Jíst všechno nebo jen něco? Co je zdravé a jak to poznám? Má cenu počítat kalorie?

Nutriční hodnota stravy, tj. její množství a skladba hraje velkou roli v prevenci chorob a odolnosti organismu. Přičemž nejdůležitější je zachovávat správný poměr přijímaných živin. Tohle vám však bude schopen papouškovat kde kdo, ale co si pod tím představit?

Všichni tuší, že mají jíst dostatek sacharidů, bílkovin, tuků, vitamínů, pak se hodí nějaké stopové prvky, vláknina, antioxidanty atd. atd. až má člověk dojem, že to všechno ani z jídla získat nelze a obvykle zatouží po koupi nějakého doplňku stravy... To je však zbytečné. Ráda bych nyní uvedla, jak vypadají výživová doporučení pro českou populaci, neboli kolik a čeho denně sníst.

1) Zelenina: 3-5 jednotkových porcí  (jednotková porce = 100g)

2) Ovoce: 2-4 jednotkové porce(jednotková porce = 100g)

3) Mléko a mléčné výrobky: 2-3 jednotkové porce (jednotková porce = 100g)

4) Obilniny, pečivo, těstoviny: 3-6 jednotkových porcí (jednotková porce =kopeček rýže, krajíc chleba)

5) Luštěniny, vejce, maso, ryby: 1-3 jednotkové porce (jednotková porce = 1 vejce, 100g masa či ryb)

Na první pohled to vypadá na pěkné kvantum jídla, ale hned na ten druhý v tom lze rozpoznat to, čemu se obvykle říká vyvážená strava – 2 dcl mléka, 2 kopečky rýže + kousek masa, krajíc chleba...a minimálně 500 gramů ovoce a zeleniny (co nejvíce v syrovém stavu). To může být pro leckoho šokující, ale právě z ovoce a zeleniny se získá vitamin C, který v mozku navozuje pocit sytosti (katalyzuje hydroxylační reakci tryptofanu na serotonin), tudíž není třeba ani držet dietu. Vitaminu C ještě věnuji samostatný článek.

Význam jednotlivých poživatin ve výživě

Zelenina – všechny druhy obsahují vlákninu (podpora peristaltiky střev)

                - má velmi nízkou energetickou hodnotu

                - obsahuje 80 – 95% vody  

                - minerály: především draslík, vápník, hořčík, fosfor a železo (využitelnost vápníku a železa však snižuje kyselina šťavelová obsažená v listové zelenině)

....0001pt;"> 

Ovoce – vitamin C

            - minerální látky

            - vláknina

 

Mléko a mléčné výrobky – minerály: především vápník (více než 1g/litr)

                                          - vitamíny: B1, B2

                                          - kysané výrobky: mnohem lépe stravitelné než samotné mléko, více vitaminů B, zlepšení střevní mikroflóry

 

Obilniny, pečivo, těstoviny – sacharidy, minerální látky, vláknina, vitamíny skup. B

                                                 - rýže: nutričně nejhodnotnější (vit. B) je její slupka (rýže natural)

                                                 - ovesné a ječmenné vločky, chléb (především žitný) jsou vysoce hodnotné obiloviny, oproti tomu bílé pečivo zvyšuje riziko nadměrného

                                                   energetického příjmu

Maso – bílkoviny

           - minerály: železo, zinek

          - záleží však na druhu – bohatší na minerály jsou vnitřnosti, zde jsou však často kumulované těžké kovy a cholesterol

          - maso je postradatelnou součástí potravy a jeho nadměrná spotřeba ve vyspělých zemích nepřináší žádný příznivý zdravotní efekt

 

Luštěniny – velmi dobrý zdroj vitamínu B

                  - zdroj bílkovin (kombinací s obilninami se mohou blížit živočišným bílkovinám)

                  - minerály: železo, vápník

                  - po naklíčení se stávají dobrým zdrojem vitamínu C

 

O každé potravině by se dalo napsat mnoho řádků, pokud máte zájem dozvědět se něco konkrétnějšího, napište si o to J

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.